převzato od Prof. MUDr. Drahomíry Hrubé, CSc. z publikace "Aby vaše dítě nekouřilo"

Jak máme s dítětem mluvit o kouření, když sami kouříme?

To, že budete doma mluvit o kouření, pomůže dětemlépe pochopit problém závislosti a také Vám ujasnit si priority a hodnoty Vašeho života. Vaše pozice varovat děti před kouřením je sice obtížnější, ale pokud se postavíte k diskusi s dětmi „čelem“, mohou býtvýsledky velmi působivé.

V žádném případě neodbývejte děti slovy „to je moje věc“, protože to není pravda. Vaše kouření velmi ovlivňuje celou Vaší rodinu, protože:

  • Snižuje ekonomické prostředky (peníze za kuřivo by mohly posloužit k pořízení prospěšnějších věcí a činností) 
  • Zvyšuje riziko různých nebezpečí (požáru, dopravní nehodypři řízení auta se zapalenou cigaretou) 
  • Ohrožuje zdraví ostatních členů rodiny, pokud se kvůli Vám stávají pasivními kouřáky 

Své kuřáctví byste měli dětem vysvětlit pravdivě:

  • Začali jste jako mladí, většinou z hlouposti 
  • Varování o zdravotním riziku jste odbyli mávnutím ruky,protože dlouho jste žádné problémy neměli (možná, že ani teď, po tolikaletech, ještě nic nepozorujete)
  • Věřili jste, že máte vše pod kontrolou 

Vaše děti tato vysvětlení pochopí a přijmou jako varování. S největší pravděpodobností Vám nabídnou pomoc tento nebezpečný zlozvyk překonat. Važte si toho a neodmítněte.

Je možné, že nejste zcela přesvědčení o velkém nebezpečí, které pro Vaše zdraví kouření představuje. Zkuste si o tom promluvit se svým lékařem: poví Vám, v jakém smyslu můžete být právě Vy nejvíce zranitelný.

Zařaďte problém kouření do „pravidel“ uznávaných ve Vaší rodině, nabízíme návrhy jako:

  • Vyhradit v bytě „nekuřácké zóny“ 
  • Nikdy nekouřit v přítomnosti dětí (ani doma, ani venku) 
  • Mít domov, kde se nekouří 

Usilujte o to, aby Vaše děti byly chráněné stejně jako děti nekuřáků.

 Je nutné mluvit s dítětem o kouření, když sami nekouříte?

Vaše ditě má veliké štěstí, že má nekouřící rodiče. Má voňavý domov a rodiče, jejich chování může obdivovat a bezobav napodobovat. Ani ve Vaší nekuřácké rodině není však na škodu přirozený pocit dítětě, že kouření k životu nepatří, vhodným způsobem posilovat.

Dávejte najevo při každé příležitosti, jak je zápachcigaretového kouře nepříjemný. Dokud je dítě malé, nedovolte kuřákům,aby kouřili v jeho blízkosti. Požádejte kouřící návštěvníky, abynekouřili u Vás doma. Ke kuřákům, kteří by nechtěl respektovatpřítomnost Vašeho dítětě, raději na návštěvy nechoďte. Učte dítě, abyse samo bránilo dýchat vzduch znečistěný cigaretovým kouřem: buď tak,že odejde z okolí kuřáka, nebo jej požádá, aby odešel se svojicigaretou on:

  • Promiňte, ale já nechci kouřit spolu s vámi 
  • Příteli, vaše právo kouřit končí u mého nosu 
  • Prosím vás, kouř z vaší cigarety mi nedělá dobře: můžete s tím něco udělat? 

Až se začne více stýkat se školnímikamarády a navštěvovat je i u nich doma, zajímejte se o to, zda jejichrodiče kouří. Pokud ano, zvěte jeho kamarády raději do Vašeho domova.Děti budou stále častěji navštěvovat různé společenské akce se svýmivrstevníky. Zajímejte se, zda tam budou mít přístup ke drogám (včetněalkoholu a cigaret).

Vyjádřete zcela jasně svůj názor na kouření:

  • Kouřit je naprosto nenormální. Žádný živý tvor na Zemi by dobrovolně nedýchal škodliviny, které páchnou, dusí, zabíjejí 
  • Kouření není dobrodružství, ale hazard, který se k rozumně uvažujícímu člověku nehodí 
  • Když už chceš za každou cenu vypadat jako mrňous, vezmi si dudlíka: je levnější a déle vydrží 
  • Není pravda, že kouří každý: a i kdyby - chtěl/a bys mít svrab, kdyby ho měli ostatní? Naučte je odmítat nabídku cigarety - třeba formou hry, v níž Vy budete pokušitelem: 
  • Ne, díky, snad jindy. * Co si o mě myslíš, že mi nabízíš takový hnus, jdi se vycpat. 
  • A něco lepšího pro mě nemáš? Tohle není nic pro mě.
  • Ne, díky, ale ty si dej co hrdlo ráčí. Já se zatím budu bavit. 

Budete -li s dítětěm hovořit na témazdravotních následků kouření, zdůrazňujte více ty, které se objevujínejdříve. V období dospívání a puberty je třeba vyzdvihnout nebezpečívzniku závislosti: děti, které s drogami experimentují jsou většinoupřesvědčeny o tom, že mohou s jejich užíváním kdykoli přestat. To jeveliký omyl, před kterým děti důrazně varujte. Nikotin je droga, předkterou je třeba mít velký respekt: závislost může vzniknout i uobčasných kuřáků a to po docela krátké době. Také alkohol je droga.

Dejte dítěti najevo, jak byste byli zarmouceni, kdyby si "něco začalo" s drogami. Ubezpečte své dítě, že jej za prohřešky proti "domácím pravidlům" týkajících se drog nebudete trestat, ale žejste připraveni odpovědět na všechny jeho otázky.Nedělejte rozdílymezi legálními a nelegálními drogami: všechny jsou nebezpečné.

S drogami častěji začínají experimentovat děti, kterénejsou příliš úspěšné, protože drogy přinášejí lepší náladu, zmírňujína čas tíseň a napětí. Každý člověk, a dítě obzvlášť potřebujepovzbuzení, pochvalu, uznání. Lidé s všestranným talentem je jakošafránu, ale každý člověk je "v něčem dobrý".

Víte v čem vyniká Vaše dítě?

Vzpomenete si, kolikrát jste dítě dnes pochválili?A kolikrát jste ho ve stejném dni pokárali, či potrestali?Kdy jste mu naposledy řekli, že ho máte rádi?Vyslovíte vždy uznání nad dobře splněným úkolem?Nabídnete mu moc při nějakém nezdaru?Dokážete mu pomoci v tom, aby se umělo poučit ze svých chyb?

Zdrojem nepohody až stresu může být takéškola: někdy tam nejsou dobré vztahy mezi dětmi, nebo dítě nezvládáučební látku, a nebo jsou i jiné příčiny, které vaše dítě trápí.

Víte, zda se Vaše dítě těší do školy?Pokud ne - zkoumáte, co je toho příčinou?Byli byste ochotni řešit školní problémy dítětě poradou s jeho učitelem?Už jste někdy takto postupovali?Pokud ano - vyřešil se problém Vašeho dítěte?

Pro děti není důležitá jen školní práce,ale i mimoškolní zájmová činnost. Ta by měla především rozvíjet přirozené schopnosti dítětě, být zdrojem jeho radosti a spontánní aktivity.

Víte, co dělá Vaše ditě ve volnémčase?Znáte prostředí, kde tráví volný čas?Zajímáte se, co nového se dítě naučilo, co zajímavého se dozvědělo, codokázalo, co je potěšilo a rozesmálo?Obrátili jste se někdy na školu, zastupitelský úřad, na nějakouorganizaci se žádostí, aby se zlepšily možnosti mimoškolní zájmovéčinnosti pro děti ve Vašem bydlišti?

Udělali byste to, kdyby bylo třeba?Kolik čsu věnujete společné zábavě, hrám, sportu svým dětem každý den? každý týden?

Kontakt dítěte s rodiči se mění s tím, jak dítěroste. Na nespočetné otázky malého předškoláka jsou schopni a ochotniodpovídat všichni rodiče. Pak se frekvence a charakter otázek mění anajednou dítě odbudeme stručným "nemám čas", aniž bychod dali oběmastranám šanci vrátit se později k problému, který dítě zajímá. Najednousi uvědomíme, že naše dítě se nás už na nic neptá: máme sice klid, alenení to dobré. Dítě přicházející do věku puberty stojí před mnohaproblémy, s nimiž si neví rady a z předchozích zkušeností s jeho"dospěláky" se na ně už s prosbou o radu neobrátí.

Jste připraveni vést s dítětěmdiskusi o pohlavním dozrávání, o sexu?Jste připraveni hovořit s dítětěm o experimentech s alkoholem,cigaretami, drogami?Jste připraveni sdělit dítěti, že úsilí vynakládané k dosažení nějakéhocíle může být zdrojem stejného nebo i většího dobrodružství, napětí,štěstí, radosti, než konečný výsledek?Víte, že v přípravě na tyto diskuse by Vám mohli pomoci odborníci ze školy Vašeho dítětě?

Je vůbec možné mluvit s pubertálním výrostkem o kouření a jiných závažných věcech?

Všichni jsme tím prošli - obdobím vzdoru,negativismu, touhy po samostatnosti. Mnozí z nás jsme byli přesvědčeni,že budeme - pokud jde o rady a příkazy - ke svým dětem jiným, než bylinaše rodiče k nám. A teď najednou vidíme, že naše děti před námi stojía řeší stejný problém.

Co na to dporučují odborníci? Není to zrovna snadné, ale nebojte se toho.

Klíčovým bodem bude hledání toho, jaký má Vaše dítěnázor na kouření (alkohol, d rogy, sex). Jako rodiče potřebujete najít způsob jak zlomit nepříjemné bariéry a pomoci oběma stranám kotevřenému vyjadřování názorů, otevřít dveře k upřímnédiskusi, při které dítě nebude mít obavy z jejích následků, ale bude secítit jako váš rovnoprávný partner.

Zvolte správnou dobu k rozhovoru (obě strany musejímít čas a chuť k diskusi). Pohodlně se posaďte, odstraňte všechnyrušivé zvuky. Pokládejte dobré otázky a pozorně naslouchejte odpovědím.

  • Mluvte s dětmi bez nadřazeného "kázání" a mentorování
  • Naslouchejte jejich argumentům a odpovědím bez kritických soudů a oddsudků * Během diskuse neustále hledejte společné body, na kterých se můžete s dětmi shodnout 
  • Používejte při rozhovorech s dětmi taková slova a myšlenky, kterým mohou děti rozumět a chápat je
  • Rozvádějte možné následky jejich jednání a chování 
  • Neobávejte se říci: "to si musím promyslet, když dovolíš, tak se k tomu vrátíme" 
  • Nepodceňujte skutečnost, že Vaše dítě kouří - vyhledejte pro ně odbornou pomoc 

Nikdo nezná univerzální návod, jakúspěšně hovořit s dětmi o věcech, které jim mohou uškodit, když na tomají zcela odlišný názor. Zkuste se zeptat rodičů kamaráda Vašehodítětě, jaké oni mají zkušenosti. Požádejte školu Vašeho dítětě ozprostředkování kontaktu se zkušeným psychologem, jehož odbornézaměření i praktické zkušenosti Vám mohou být dobrým pomocníkem. Mluvtes dětmi o tabáku dřív, než bude pozdě!