Dopad kouření na zdraví
Kouření způsobuje řadu nemocí, které se u nekuřáků téměř nevyskytují. Kouření dále zhoršuje průběh většiny nemocí a zpomaluje hojení. Ročně umírá v ČR 18 000 lidí na následky kouření, denně je to zruba 50 lidí. Celosvětově je to více než 5 milionů lidí a toto číslo se stále zvyšuje.
Dýchací systém
Dýchací systém je první kontaktní místo našeho těla s cigaretovým kouřem, a proto je ohrožen nejvíce.
Rakovina plic (bronchiální karcinom)
Rakovina plic je nejznámější příčinou smrti kuřáka a téměř se nevyskytuje u nekuřáků, kromě pasivních kuřáků. Tento nádor plic je velmi zrádný, jelikož se jeho přítomnost zjistí zpravidla velmi pozdě, kdy je již velmi složité léčit. Zatím nebyla vyvinuta účinná screeningová metoda, která by odhalila počátky nádoru. Více než 90% rakoviny plic vzniká v důsledku kouření, jak aktivního, tak pasivního. S množstvím vykouřených cigaret se riziko rakoviny plic zvyšuje. Toto riziko je ještě potencováno vysokým obsahem dehtu v cigaretách a pracovním prostředím, např. azbest.
Dříve se bronchiální karcinom objevoval častěji u mužů. Tento rozdíl mezi pohlavím byl způsoben tím, že více kouřili muži. Současný trend mezi ženami však tento rozdíl pomalu vyrovnává. Ženy jsou ke škodlivinám obsažených v cigaretovém kouři více vnímavé.
Na rakovinu plic zemře kadý rok přiblině 5000 lidí. Proto je velmi důležitá prevence vzniku rakoviny plic. Nekouřit. Ani pasivně. Bez kouření bude svět bez jednoho velkého zabijáka.
Rakovina plic je asi neznámějším příkladem onemocnění způsobeného kouřením a nevyhýbá se asni známým osobnostem. Např. náš bývalý prezident Václav Havel byl diagnostikován ve velmi nízkém stádiu nádoru, byla mu odňata půlka plíce v r. 1997. Této nemoci podlehl například Michal Dočolomanský nebo Věra Galatíková...
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
Další zrádná vleklá nemoc. Lidově se jí říká kuřácké astma. Je to pomalu postupující uzávěr dýchacích cest, který se ani při zanechání kouření plně nevrátí k normě. Hlavní příčinou CHOPN je kouření. CHOPN sdružuje zánět průdušek a rozedmu plic. Toto onemocnění značně zhoršuje kvalitu života, snižuje toleranci fyzické námahy, přináší nepříjemné příznaky, jako dušnost, kašel, vykašlávání hlenů. Přestože je CHOPN onemocnění plic, ovlivňuje i další orgány jako např. srdce.
Pokud člověk s CHOPN přestane kouřit v době diagnózy, má velmi dobrou prognózu, že se mu onemocnění nebude tak rapidně zhoršovat a má šanci, že se jeho stav zlepší. Je velmi složité ovlivnit onemocnění léčbou. Lidé s CHOPN sice netrpí bolestmi, ale dušnost je pacienty zpravidla vnímána hůřt než bolest. Kadý rok v ČR zemře asi 1700 lidí na CHOPN. Základním předpokladem prevence je abstinence kouření.
Nádor hrtanu
Dalším příklad zhoubného onemocnění způsobeného kouřením. Nejčastěji se zrodí na hlasivkách, proto nejvarovnějším příznakem je chrapot trvající déle ne 3 týdny. Léčba tohoto typu nádoru je chirurgická - odstranění celého hrtanu i s hlasivkami a zpravidla tedy následnou ztrátou hlasu.
Ranní kuřácký kašel
Obranná reakce našeho organizmu, kdy se průdušky snaží zbavit škodlivin, které kuřák vdechl v kouři. Kašel přichází ráno, protože řasinky v dýchacích cestách jsou přes den utlumené kouřem a probouzí se až po několika hodinách nekouření - ráno. Kuřáci ví, že tento ranní kuřácký kašel utlumí cigaretou. Tím opět uspí své průduškové řasinky, čímž ovšem znemožní proces zbavování se škodlivinn a nečistoty zůstavají v dýchacích cestách dál.
Další zhoubné nádory, na jejichž vzniku se podílí vliv kouření
- nádor jazyka a nádor rtu - častější je při kouření dýmky
- nádor žaludku - u kuřáků častější, protože část vdechovaného vzduchu se dostává do žaludku, který má málo odolnou stěnu k toickým látkám z cig. kouře
- nádor močového měchýře
- nádory děloního čípku
- nádory ledvin a slinivky břišní
Kardiovaskulární systém
Kardiovaskulární systém je značně poškozen škodlivinami obsazenými v cigaretách.
Cévy
Nikotin podporuje a urychluje vznik aterosklerózy, kornatění cév. Zjednodušeně si to lze představit jako usazování tuku ve stěnách cév a postupné zužování cév. Taková masa tuku ve stěně může vyvolat prasknutí a vytvoří se v tomto místě sraženina, která způsobí tzv. infarkt v oblasti, kterou daná céva zásobuje. Podle místa vzniku může dojít k infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin, infarkt ledviny... Na nemoci kardiovaskulárního systému umírá asi 8 tisíc kuřáků ročně.
Srdce
Srdce trpí nedostatkem krve bohaté na kyslík. Krev kuřáka je ochuzena o kyslík, čímž je způsobena nedostatečná výživa srdeční tkáně. V souvislosti s vyšší srdeční zátěží se u kuřáků objevuje zvýšení krevního tlaku. Poškození plic znemoňuje správný průtok krve plicní tkání, v důsledku toho je srdce nuceno zvýšit svůj výkon.
Cévní mozková příhoda (CMP)
Cévní mozková příhoda je nepříjemná komplikace aterosklérozy (ucpávání a zúžcév). Cévní mozková příhoda je způsobena uzávěrem mozkové tepny nebo krvácením do mozku. Projevy CMP jsou velmi rozmanité. Závanější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí (nemusí k němu však dojít, záleí na příčině příhody) a závanou poruchou hybnosti nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Bohužel pacienti často přichází k lékaři pozdě, protože čekají, že je např. brnění rukou přejde.
Ischemická choroba dolních končetin
Ischemická choroba dolních končetin je velmi častá. Cévy vedoucí do dolních končetin se velmi snadno zanáší a ucpávají, tím se zhoršuje prokrvenost dolních končetin. Projevuje se prudkou bolestí, která přichází po určité době (sekundy) pohybu. V kombinaci s diabetes mellitus (cukrovka) může vzniknout a gangréna, která se léčí amputací. Kouřící cukrovkář má 40x vyšší riziko, že mu amputují nohu s gangrénou ne nekuřák bez cukrovky.
Krev
Kouření zvyšuje srážlivost krve. Pokud žena užívá hormonální antikoncepci a kouří, má výrazně zvýšené riziko vzniku plicní embólie. Krev má nižší saturaci kyslíkem, tzn. krev kuřáka obsahuje méně kyslíku ne nekuřáka. Tkáně kuřáka trpí nedostatkem kyslíku - dusí se. Navíc krev kuřáka obsahuje vyšší obsah oxidu uhelnatého, který je u nekuřáka minimální.
Gastrointestinální trakt
Kromě výše jmenovaného karcinomu žaludku kuřáci trpí velmi často vředovým onemocněním žaludku a dvanácterníku. Velmi pravděpodobný je vliv životního stylu, kdy si kuřák zapaluje svou první ranní cigaretu nalačno. Situace se zhoršuje, pokud kuřák k této cigaretě pije černou kávu.
Pohlavní systém
Nikotin degraduje (odbourává) estrogen. Proto mají kuřačky vyšší riziko srdeční příhody než jejich vrstevnice (estrogen je protektivní před aterosklerózou).Mají problémy s menstruačním cyklem, přicházejí do menopauzy dříve. Hůře dosahují orgasmu. Mají poničenou membránu vajíček, proto je pro ně často velmi obtížné otěhotnět.
Nikotin degraduje i testosteron. Kouřící muži mají po několika prokouřených letech problém s impotencí, která je umocněná ještě aterosklerózou.
Imunitní systém
Kouření snižuje imunitu, v důsledku cigaretového kouře se snižuje reakce bílých krvinek na infekci a cizorodý materiál. V cigaretovém kouři je více než 1000 radikálů, které napadají buněčné membrány a narušují je. Kuřáci mají navíc poškozeny sliznice v dýchacích cestách, což usnadňuje vstup mikroorganismů do těla. Kuřáci tak mají zvýšené riziko onemocnění infečními chorobami a zpravidla tedy trpí častěji chřipkou, rýmou apod.
ORL
Kuřáci mají uši více citlivé na hluk a častěji přichází k ORL specialistovi s akutním akustickým traumatem. Lidé pobývající v zakouřeném prostředí častěji trpí na záněty středního ucha, což je typické pro děti vystavené pasivnímu kouření. Kuřák častěji trpí záněty horních cest dýchacích. Příčin je několik například snížená imunita, cigaretový kouř brání pohybu řasinek v dýchacích cestách, což je hlavní obranná reakce našeho organismu před infekcí.
Oči, zuby, vlasy
Nejčastější příčina získané slepoty v Evropě je kouření. Je to dáno prasknutím cévy v sítnici. Cigaretový kouř obsahuje formaldehyd, který drádí sliznice, co je důvod zarudnutí a pálení očí u aktivních i pasivních kuřáků. Kouřeni cigaret zvyšuje kazivost zubu, podílí se na vzniku paradontózy. Kuřákům snadněji vypadávají vlasy, dříve se jim vytvoří vrásky (vliv vysoké teploty blízko pokožky tváře). Kuřáci ztrácejí mladistvý vzhled a vypadají starší.
Kouření v těhotenství
Rizikem pro správný nitroděložný vývoj není pouze je-li matka kuřačka, ale i pokud se matka vystavuje pasivnímu kouření. V obou těchto případech působí kouř negativně na plod. Hlavními činiteli poškozujícími vývoj jsou pravděpodobně oxid uhelnatý a nikotin. Oxid uhelnatý může způsobit hypoxii, tedy „dušení“ plodu. Nikotin snižuje prokrvení placenty, přechází do krve zárodku a ovlivňuje tak přímo cévní, nervový a zažívací systém dítěte.
Nejčastější důsledky
- Děti matek, které byly během těhotenství vystaveny pasivnímu kouření nebo kouřily, se rodí asi o 150 g lehčí, což je výrazný hendikep pro jejich další život
- Riziko samovolného potratu je zvýšeno asi o 50%
- Perinatální úmrtnost (tj.úmrtnost v rozmezí 20. týden těhotenství až 28. den po porodu) je zvýšena o 50%
- Aktivní kouření matky a vystavení dítěte pasivnímu kouření po narození zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence 2,5 – 3,5krát
Statistické údaje závěrem
V ČR ročně zemře přibližně 100 tisíc lidí, z nich na následky kouření umírá 18 000 lidí. Z tohoto počtu pak:
- kardiovaskulární příhody - asi 8 000
- rakovina - asi 8 000
- CHOPN - 1 700
